Účelem exekučního řízení je dosáhnout uspokojení konkrétního právního nároku věřitele přiznaného kvalifikovaným způsobem bez ohledu na ochotu osoby povinné poskytnout takto přiznané plnění. Tohoto účelu, v případě nuceného splnění peněžitého nároku, lze dosáhnout postihem konkrétního majetku náležejícího do jmění povinného. Takto lze zajistit jednu nebo několik majetkových hodnot, a to až do výše, která bezpečně postačuje k vymožení exekučně vymáhané částky. V případě nepeněžitého plnění zajištěním splnění jiné povinnosti. O tomto postihu rozhoduje soudní exekutor, neboť je povinen činit i bez návrhu všechny úkony nezbytné k provedení exekuce. Exekutor je při svém rozhodování postaven na roveň soudu; exekutor má při výkonu exekuční činnosti postavení úřední osoby.
 

Přehled nejdůležitějších předpisů

zákon č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád)
zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád
zákon č. 119/2001 Sb., kterým se stanoví pravidla pro případy souběžně probíhajících výkonů rozhodnutí

vyhláška č. 330/2001 Sb., o odměně a náhradách soudního exekutora
vyhláška č. 418/2001 Sb., o postupech při výkonu exekuční a další činnosti
vyhláška č. 37/1992 Sb., o jednacím řádu pro okresní a krajské soudy
vyhláška č. 484/2000 Sb., kterou se stanoví paušální sazby výše odměny za zastupování účastníka advokátem
vyhláška č. 196/2001 Sb., o odměnách a náhradách notářů a správců dědictví

nařízení vlády č. 595/2006 Sb., o nezabavitelných částkách
nařízení vlády č. 87/2005 Sb., kterým se stanoví orgán opatřující doložkou vykonatelnosti rozhodnutí orgánů Evropských společenství
Instrukce Ministerstva spravedlnosti č. 1360/95-OOD, kterou se vydává řád pro soudní vykonavatele

Účastníci a osoby zúčastněné na exekučním řízení

Oprávněný
Osoba, jejíž pravomocně přiznaná a dospělá pohledávka nebyla dobrovolně uhrazena. Jen tato osoba může v souladu s ustanovením § 37 odst. 2 exekučního řádu podat návrh na nařízení exekuce.

Povinný
Osoba, která včas a řádně nesplnila dobrovolně povinnost uloženou jí v exekučním titulu. Majetek této osoby je postihován v exekučním řízení.

Manžel(-ka) osoby povinné
Dle ustanovení § 44 exekučního řádu lze exekučně postihnout i majetek patřící do společného jmění manželů. Při provádění exekuce se nepřihlíží ke smluvním úpravám společného jmění manželů. Je-li exekučním příkazem postižen majetek tvořící společné jmění manželů, stává se účastníkem exekučního řízení ohledně tohoto majetku manžel(-ka) osoby povinné.

Plátce mzdy
Je-li rozhodnuto o provedení exekuce postihem mzdy nebo jiného příjmu povinného, je plátce mzdy povinen ode dne doručení příslušného exekučního příkazu provádět ze mzdy povinného srážky až do výše exekučně vymáhané částky. Za správný výpočet srážky mzdy a její převedení na účet úschov soudního exekutora odpovídá v souladu s ustanovením § 292 občanského soudního řádu plátce mzdy. Způsob výpočtu srážek ze mzdy naleznete zde. V případě zrušení pracovního poměru je povinností plátce mzdy učinit o exekuci poznámku do „zápočtového listu“. V případě pochybností o správnosti postupu při provádění srážek ze mzdy na základě exekučního příkazu vydaného našim úřadem nás neváhejte kontaktovat.

Jiný poddlužník povinného
V rámci exekuce lze postihnout jinou pohledávku povinného. Jste-li obchodním partnerem povinného a byl-li Vám doručen exekuční příkaz, smluvní odměnu nebo jiné vyfakturované plnění namísto povinného vyplaťte na účet úschov soudního exekutora. Exekučním postihem nedochází k zániku vzájemného vztahu, ale „pouze“ ke změně místa plnění. Vzájemné započtení pohledávek mezi povinným a obchodním partnerem je ustanovením § 313 odst. 1 občanského soudního řádu vyloučeno. Výplatou postižené pohledávky se poddlužník povinného zprostí své povinnosti vůči povinnému v rozsahu plnění vyplaceného na základě exekučního příkazu.

Podíl v obchodní společnosti nebo členská práva v bytovém družstvu
Předmětem exekučního postihu je právo na vypořádací podíl, případně právo na likvidační zůstatek, pokud exekučním postihem dochází ke zrušení obchodní společnosti. Družstvo vypočítá vypořádací podíl jako poměr splaceného vkladu dosavadního člena vynásobeného počtem ukončených roků jeho členství a souhrnu splacených členských vkladů všech členů násobených ukončenými roky jejich členství, pokud stanovy nestanoví jinak. Pro určení vypořádacího podílu je rozhodný stav vlastního kapitálu družstva podle účetní závěrky v roce, v němž členství zaniklo, nepřihlíží se ke kapitálu v nedělitelném fondu a pokud tak stanovy určují, ani k jiným zajišťovacím fondům. Poučení o postupu v případě exekučního postihu obchodního podílu ve společnosti s ručením omezeným naleznete zde.